obsah: Abstraktní principy zosobňují dílčí ideje, které jsou abstrahovány z celku, potvrzovány ve své výlučnosti, a proto také ztrácejí vlastní pravdivost. Solovjovova kritika abstraktních principů vychází z definování jejich dílčího významu a poukazuje na vnitřní rozporuplnost, do níž ve snaze zaujmout pozici celku upadají. Razantní odmítnutí role abstraktních principů (dobro, pravda, krása) v etické, gnozeologické a estetické oblasti... Kritika se opírá o pojetí čehosi, co je skutečně celistvé čili všejednotné: všejednotnost ve formě božské moudrosti může překonat rozpolcenost lživých abstraktních principů! Pc. L6g
další info: Vladimír Solovjov ; [z ruštiny přeložil Alan Černohous]
vydání: Vyd. 1. Velehrad: Refugium Velehrad-Roma, 2003. 505 s.
oddíl: filozofie
předmětová hesla: metafyzika; křesťanská filozofie; filozofické směry; etika
předmětové kategorie: Filozofické systémy a hlediska
žánry: pojednání